Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Population Genetics of Parasites and Their Arthropod Hosts
Bezányiová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Členovci (Arthropoda) jsou momentálně největším živočišným kmenem. Vzhledem k tomu, že paraziti nejspíše představují většinu druhů na Zemi, není těžké si představit, že na členovcích parazituje ohromné množství organismů. Paraziti členovců jsou však studováni nepoměrně méně v porovnání s parazity obratlovců, a to navzdory jejich množství, diverzitě, důležitosti a potenciálnímu využití. Paraziti totiž mohou, mimo jiné, sloužit jako dodatečný zdroj informací o biologii hostitele a o událostech, které v minulosti postihly populace hostitele. Genetická struktura populace parazitů a dalších symbiontů může odrážet tyto události a vlastnosti hostitele, a to díky úzkému soužití symbionta s hostitelem. Ačkoliv jsou paraziti ekologickou skupinou zahrnující řadu různých taxonů, je možné v jejich životních strategiích pozorovat konvergentně vzniklé vzorce. Modely popisující kostrukturování genetické struktury populací parazita a hostitele tedy vycházejí z několika málo proměnných jako je hostitelská specificita, komplexita životního cyklu parazita nebo dispersní schopnost hostitele či parazita. Někdy může parazit poskytnout detailnější obraz populační genetiky hostitele než hostitel sám. Takový parazit může sloužit jako zdroj informací pro plánování ochrany hostitele i parazita, jak se již stalo u některých obratlovců....
Gigantismus u hmyzu a dalších členovců během paleozoika
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Knor, Stanislav (oponent)
Gigantismus u hmyzu a jiných členovců byl v geologické historii nejvíce patrný v pozdním paleozoiku.Vysvětlením tohoto jevu se mimo jiné zabývá také hypotéza limitace kyslíkem. Gigantismus karbonského hmyzu měl pravděpodobně přímou souvislost s vyšší koncentrací kyslíku v atmosféře, protože efektivita hmyzího tracheálního systému a v návaznosti i možnost dorůst velkých rozměrů, jsou závislé na obsahu dostupného kyslíku. Dalším faktem, který hypotézu podporuje, je vymření a nebo změna gigantických forem koncem permu, kdy koncentrace atmosférického kyslíku prudce poklesla. V této práci jsou dále popsány ekologické vztahy členovců pozdního paleozoika, které nepochybně souvisí s evolucí gigantických forem. Gigantismus v tomto období tak vznikl souhrou několika faktorů souvisejících až s globálními cykly prvků. V další části jsou představeni gigantičtí zástupci paleozoických skupin hmyzu i jiných členovců. Poslední část je věnována popisu fyziologických experimentů souvisejících s daným tématem.
Adaptace terestrických členovců k jeskynnímu prostředí
Rothová, Helena ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Růžička, Vlastimil (oponent)
Každý organismus na Zemi je určitým způsobem adaptovaný k prostředí, ve kterém žije, a jeho celkový vzhled a chování zde ovlivňuje řada faktorů. To platí zejména pro organismy žijící v extrémních podmínkách, kde se musí přizpůsobit tak, aby dokázaly využít často výrazně omezené potravní zdroje na maximum. Jedním z takových typů prostředí jsou jeskynní prostory beze světla a s limitovaným přísunem živin. Tato bakalářská práce předkládá mimo jiné stručný přehled základních typů podzemních prostor a způsobu, jak se do nich dostávají živiny, což jsou důležité faktory, které určují výskyt různých skupin organismů. Zároveň práce sumarizuje používanou terminologii ve vztahu k tomuto prostředí. Hlavním cílem této práce je ovšem popsat morfologické, fyziologické a behaviorální adaptace k životu v podzemí u terestrických zástupců skupin kmene Arthropoda (Arachnida, Myriapoda, Crustacea, Hexapoda). Z předloženého seznamu specifických adaptací u jednotlivých skupin vyplývá, že se u všech hlavních evolučních linií vytvářejí podobné základní typy přizpůsobení, jako je depigmentace, redukce či úplná ztráta zraku, prodloužení tělních přívěsků, zmnožení smyslových set a zvětšení těla, a dále také adaptace, které pomáhají organismům využívat dostupné potravní zdroje.
Reakce pavoučích a hmyzích predátorů na aposematickou kořist
Koláčná, Klára ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sentenská, Lenka (oponent)
Aposematická kořist dává najevo predátorům svou nevýhodnost pomocí výstražných signálů, které mohou být vizuální, chemické, zvukové nebo se mohou vzájemně kombinovat jako multimodální signály. Většina experimentálních prací zabývající se reakcí predátorů na aposematickou kořist je zaměřena na obratlovce, zejména ptáky. Tato práce je zaměřena na nejtestovanější skupiny terestrických členovčích predátorů - pavouky, vážky a kudlanky - doplněné méně testovanými hmyzími predátory. Většina testovaných členovčích predátorů je schopna naučit se vyhýbat nevhodné aposematické kořisti na základě buď vizuálních, pachových nebo zvukových signálů v závislosti na jejich percepčních schopnostech. Někteří si tuto averzi dokážou pamatovat i několik dní. Pouze u skákavek byla potvrzena schopnost generalizovat předchozí zkušenost s kořistí na podobnou kořist. Obranné látky předkládaných kořistí nejčastěji obsahují kardenolidy nebo aldehydy, které se ukázaly pro testované predátory jako averzivní.
Funkce myrmekomorfie u členovců a její výskyt a potenciální funkce u ploštic
Hrebiková, Tereza ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Pipek, Pavel (oponent)
Myrmekomorfie je barevná a tvarová (případně i chemická nebo behaviorální) miméze u mnoha skupin členovců napodobujících v terestrickém prostředí skoro všudypřítomné mravence. Její funkce je rozmanitá a dobře známá z pozorování v přírodě i experimentů u myrmekomorfních pavouků a řady skupin hmyzu. V práci budou shrnuty dosud zjištěné funkce myrmekomorfie s důrazem na jejich experimentální studium. U ploštic (Hemiptera: Heteroptera) je myrmekomorfie častá, vyskytuje se u imág i (nebo) u larev několika čeledí, existují však doposud jen několik studií o její funkci a pár neúplných přehledů výskytu u jednotlivých taxonů a úvah o možném významu. Bude shrnut taxonomický a ontogenetický výskyt myrmekomorfie u ploštic včetně roztříštěných relevantních dat a hypotéz a zhodnocena možná funkce na základě analogie s jinými neploštičími taxony. Klíčová slova: Myrmekomorfie, funkce, Arthropoda, pavouci, hmyz, Heteroptera
Gigantismus u hmyzu a dalších členovců během paleozoika
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Knor, Stanislav (oponent)
Gigantismus u hmyzu a jiných členovců byl v geologické historii nejvíce patrný v pozdním paleozoiku.Vysvětlením tohoto jevu se mimo jiné zabývá také hypotéza limitace kyslíkem. Gigantismus karbonského hmyzu měl pravděpodobně přímou souvislost s vyšší koncentrací kyslíku v atmosféře, protože efektivita hmyzího tracheálního systému a v návaznosti i možnost dorůst velkých rozměrů, jsou závislé na obsahu dostupného kyslíku. Dalším faktem, který hypotézu podporuje, je vymření a nebo změna gigantických forem koncem permu, kdy koncentrace atmosférického kyslíku prudce poklesla. V této práci jsou dále popsány ekologické vztahy členovců pozdního paleozoika, které nepochybně souvisí s evolucí gigantických forem. Gigantismus v tomto období tak vznikl souhrou několika faktorů souvisejících až s globálními cykly prvků. V další části jsou představeni gigantičtí zástupci paleozoických skupin hmyzu i jiných členovců. Poslední část je věnována popisu fyziologických experimentů souvisejících s daným tématem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.